Hrady.cz

Historie a stavební vývoj

   Bludov představuje asi nejstarší sídlo rozrodu Bludovců, jejichž předek ves založil a po sobě pojmenoval. Přesto se připomíná až k roku 1340 a hrad dokonce až v roce 1346, kdy už byl v rukách pánů z Lipé. Soudí se, že hrad založil Blud III. ještě před získáním Starého Jičína v roce 1278. I zde je dostatek prostoru pro datování počátků hradu archeologickými metodami.

   Asi někdy v první třetině 14. století se na Bludově krátce usadil rod pocházející z jihomoravského Nechvalína. V roce 1341 se seděním na Bludově píše Hynek, ale brzy ( do roku 1346 ) přešel hrad na pány z Lipé. Od Čenka z Lipé získal hrad markrabě markrabě Jan Jindřich a po jeho smrti ( 1375 ) připadl do dílu syna Prokopa. Prokop hrad zastavoval, až ho roku 1397 vyplatil jeho bratr Jošt a postoupil pánům z Kunštátu. Po smrti Smila přenechal král Zikmund odúmrtˇ Benešovi z Valdštejna. Po polovině 15. století hrad přepustil Janu Tunklovi z Brníčka. Tunkl byl straníkem krále Jiřího a při vpádu vojska Matyáše Korvína v roce 1471 byly jeho slabě obsazené hrady dobyty a pobořeny. Tak se stalo i s Bludovem. Od té doby pustl a byl rozebírán na stavební materiál.

   Jedná se o významný a původně nepochybně kamenný hrad, jehož dispozici mohou upřesnit jen odborné výkopy.

   K téměř obdélnému plochému jádru ( 65 x 30 m ) s mírně vypouklými stranami byly ve dvou výškových úrovních přiloženy dvě terasy. Horní plošina není úplně rovná,  její větší, severní část je nevýrazně zvýšena. Na západě se ještě táhne mírně snížený pás po budovách přistavěných k hradbě. Po hranolové věži v čele hradu, kterou z neznámých důvodů předpokládal Z. Gardavský, není nejmenších stop a až do archeologického ověření ji lze považovat za hypotetickou. Východní terasa patrně sloužila jako průchozí přihrádek, do jehož severní brány se vcházelo od severu z mostu přes okružní příkop. Ještě o něco níž obíhala jádro z jižní a západní strany terasa parkánu, možná jen dřevěné konstrukce. Okružní příkop je zjevně vymezen valem, který se na severu rozšiřuje, a jeho esovité prohnutí je vhodně situováno v místě předpokládaného přemostění.

   Na severu, kde se hradní kopec sedlem připojuje ke stoupajícímu hřbetu, je druhý příkop ( šířky 22 m ) a val srpovitého tvaru. Sedlo zabírá nenáročné opevněné prostranství, do jehož exponovaného severovýchodního  koutu byla vložena pravidelná pevnůstka, po níž zůstal výrazný odstupněný pahorek.

23.08.2007 13:51:26
laurynj
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one