Hrady.cz

Historie a stavební vývoj

   Prvá zmínka o hradu se vyskytuje v predikátu Ronovce Hynka z Jestřebí v roce 1296. Jako hrad je výslovně uváděn k roku 1300. Opětovně se s ním setkáváme v roce 1403 v predikátu Jindřicha Berky z Dubé. V 15. století několikrát změnil majitele. Přešel nejprve do rukou Smiřických a poté v roce 1480 Vartenberků. Na počátku 16. století začal chátrat a před polovinou 16. století byl již pustý. Doposud získané archeologické nálezy dokládají vznik hradu označovaného dnes jako Jestřebí až na počátku 15. století. To spolu s analýtou písemných zpráv vedlo F. Gabriela a J. Panáčka k vyslovení předpokladu, že historicky doložený hrad Jestřebí přelomu 13. a 14. století stál jinde ( možnou lokalizací by mohl být Hrad na Konvalinkovém vršku ), zatímco dnešní Jestřebí je novostavbou z počátku 15. století, na niž bylo přeneseno jméno zaniklého staršího hradu.

   Staveništěm hradu se stal charakteristický pískovcový suk s základnou užší než horní plochou. Dnešní stav je díky velkým destrukcím částí této skály v 19. století pouze torzem původního, naštěstí dokumentovaného historickými vyobrazeními a plánem úprav z doby před rokem 1840. U paty suku zřejmě leželo hospodářské zázemí, jak dokládá fakt, že odsud byla přístupná hradní studna. Vlastní plocha hradu se výškově rozpadala do dvou úrovní. Na nižší dnes vstoupíme novogotickým točeným schodištěm vestavěným do bývalé studny. Nad jejím vyústěním se doposud dochovala prostora s dražemi pro upevnění konstrukce rozměrného šlapacího kola, pro něž musela být vysekána odpovídající dutina. Původní přístup zřejmě zasekaný do skály se nedochoval. Ze zástavby nižší části hradu se dochoval pouze zbytek jedné zahloubené budovy a pozůstatky dvou světniček. Většina staveb zde zřejmě byla ze dřeva. Parapetní zeď s cimbuřím, dosud částečně dochovaná, lemovala i věžovitý skalní blok, vypínající se asi 10 metrů nad úrovní nižší části hradu, která ho obíhala ze třech stran formou úzkého ochozu. V zaniklé části se zachoval i džbánovitý, do skály vysekaný objekt označovaný jako vězení, který by mohl být i zásobnicí obilí. Na vyvýšenou část, z níž dnes existuje pouze bizardní střep, vedlo dlouhé schodiště. Horní plato opevňovala parapetní zeď s cimbuřím a na východní straně zřejmě stával nějaký podsklepený objekt.

   Jestřebí náleží mezi skalní hrady, a v rámci jejich mladšího horizontu pak patří mezi nejsvébytnější řešení.

02.09.2007 15:50:39
laurynj
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one