Hrady.cz
 
 

Místnost, respektive provoz sloužící k přípravě potravin. Kuchyně mohla být jak součástí jiné stavby (např. paláce), tak samostatným objektem. Vazba na palác byla zapříčiněna nutností donášet teplé pokrmy na co nejkratší vzdálenost. Pokud se pro vložení kuchyně nenacházelo místo v nádvoří, mohla být i vysunuta do parkánu, vyjímečně se mohla nacházet i mimo jádro. I v těchto případech však nebyla vzdálenost k paláci velká. Nejstarší česká samostatně stojící kuchyně z prvé poloviny 13. století byla odkryta archeologickým průzkumem na Týřově, kde se jednalo o zemnici situovanou proti paláci v koutě nádvoří pod bergfritem. Nejběžnější vrcholně středověkou variantou se posléze staly klenuté kuchyně, jejichž osmiboká klenba nasazená nad čtverhranný půdorys místnosti pomocí trompů přecházela ve vysoký komín. Takovéto kuchyně mohly stavebně souviset s dalším objektem či objekty, nebo mohly stát zcela samostatně. V kuchyních, které byly součástí jiných staveb, byl odvod kouře řešen pomocí dýmníku, který byl do interiéru vložen s užitím podpůrné konstrukce (sloupy) či zavěšen na táhlech. Pro svou křehkost se tyto dýmníky dochovaly velmi vzácně a spíše až z renesance. Pokud se nad kuchyní nacházely další prostory, nebylo možno použít centrální komín. Nejkrásnější případ řešení takovéto situace nabízí kuchyně v Jindřichově Hradci ve věži Menhartce se čtyřmi vlašskými komíny v nárožích. Vyjímečně mohlo kuchyni tvořit i více prostor, z nichž střední byla opatřena dýmníkem. Vnitřní vybavení kuchyně (ohniště, pece, kotle, rožně atd.) se dochovalo pouze vyjímečně což platí i o úplnějších archeologických nálezech. V rámci jednoho hradu mohlo existovat i více kuchyní rozdílného určení. Kromě velkých kuchyní určených k regulérnímu vaření se u luxusních objektů můžeme setkat i s kuchyněmi "minutkovými", které sloužily k rychlé úpravě masa (restování, rožnění) či k finální úpravě donesených, jinde připravených pokrmů.

 
28.09.2007 17:42:18
laurynj
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one