Hrady.cz
 
 

Otvor sloužící ke střelbě, zpočátku z mechanických střelných zbraní, posléze ze zbraní palných. Nejstarším typem je střílna štěrbinová. Navenek se projevuje úzkou štěrbinou, ať již s kamenným ostěním či provedenou pouze v lomovém zdivu. Dovnitř se její špalety rozšiřují. V Cechách nedosahují štěrbinové střílny výšky větší než několik desítek cm. Podobně byly řešeny i větrací a osvětlovací otvory různých staveb, např. věží. S rozvojem palných zbraní v 15. století se začíná užívat i specializovaných typů střílen. Nejčastější je střílna klíčová, jejíž otvor připomíná klíčovou dírku. Spodní kruhová část se nazývá průstřelnice, horní úzká pak průhledítko. Variantami klíčové střílny jsou střílna křížová (s průhledítkem ve tvaru kříže) či střílna ve tvaru oškrtu (otvoru v mlýnském kameni) se dvěma průhledítky. Střílny mohou nabývat i jiných, např. trojúhelných tvarů, stejně jako tvarů čtyřúhelných, typických pro větší ráže. K zlepšení odolnosti střílny proti zasažení mohla být tato situována oproti líci v několika ústupcích (střílna ústupková). Snaha o získání co nejširšího úhlu výstřelu vedla k situování střílen do středu masivu zdiva, odkud se navenek otevíraly široce šikmo špaletovanými výklenky či ke vzniku ležatých průstřelnic, zvláště brýlové. Stejným snahám vděčí za svůj vznik i zdvojená střílna podle charakteristického půdorysu zvaná kalhotová (nejstarší se nalézá v parkánu hradu Zvíkova). Nejdokonalejší řešení představují střílny Benedikta Rejta s otočnými dřevěnými bubny se štěrbinovou průstřelnicí (Pražský hrad, Švihov). výklenky či kobky střílen pro hákovnice byly často opatřovány příčným trámem či železnou tyčí k zaklesnutí zbraně (např. Budyně nad Ohří). Kobky střílen pro těžká děla (hrubé kusy) byly postupně opatřovány větráním, odvádějícím dým po výstřelu (nejstarší na hradě v Táboře z doby okolo roku 1430) a mohly být uzavírány posuvnými dřevěnými kryty (např. Prašná věž (Mihulka) na Pražském hradě.

29.09.2007 20:00:41
laurynj
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one